Arméni jsou po válce v Náhorním Karabachu čím dále více perzekvováni

Khachen, Public domain, via Wikimedia Commons | Freska v Dadivanku

Podle křesťanské humanitární organizace International Christian Concern skupině arménských poutníků, která chtěla navštívit arménský klášter Dadivank, byl znemožněn vstup do tohoto arménského duchovního centra. Po 44denní válce se totiž klášter dostal pod kontrolu muslimského Ázerbájdžánu.

7. února chtěla skupina arménských křesťanů doprovázená ruskými mírovými silami navštívit klášter. Dříve stačilo nahlásit Ázerbájdžánu počet poutníku. Klášter mohlo navštívit maximálně 30 osob najednou. 7. února se však skupina setkala s novými omezeními. Bylo jim řečeno, aby na povolení počkala v nedaleké vesnici. Když se pak skupina po čase pokusila znovu navštívit klášter, bylo jim řečeno, že jména návštěvníků musí být Ázerbájdžánu poskytnuta předem. Do Dadivanku se tak poutníci dostali až po týdnu.

Ázerbájdžán také nadále ohrožuje bezpečnost Arménů prostřednictvím politických manévrů. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev nedávno oznámil příjemce cen National Hero a Patriotic War Hero. Nejvýznamnějším příjemcem ceny National Hero je Ibad Huseynov, veterán první války v Náhorním Karabachu, kterému se dostalo značné pozornosti poté, co se pochlubil fotografiemi, na nichž drží useknutou hlavu arménského vojáka. Jeho čin byl vychvalován ázerbájdžánskými politiky a tiskem. Získal si také pozornost tureckého prezidenta Erodgana, se kterým si na fotce potřásá rukou.

Ázerbájdžánská rétorika vůči Arménům a křesťanům je silně ovlivněna panislamismem a panturkismem. Omezení uvalená na Armény a podpora osob, které se dopustily válečných zločinů proti lidskosti, naznačují, že se dopady poslední války v Náhorním Karabachu začínají teprve nyní projevovat. Mezinárodní společenství by mělo učinit vše, aby se neopakovaly před zraky světa masakry podobné těm před sto lety.

Sdílej:
  •  
  • 37
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •